Vinyl je materiál, který snadno podléhá deformaci. Je odolný proti velké váze. Pokud je jí vystaven pouze po krátkou časovou periodu, příliš mu to neublíží. Stačí ale malé zatížení, kterému bude vystaven delší dobu a deformuje se. To znamená že se deska prohne. No a ohnutá deska… nic moc. V praxi to znamená základní tři pravidla, která byste měli dodržovat při skladování desek:
Jestli skladujete desky v horizontální poloze, budou se prohýbat. Hlavně proto, že obal desky má na krajích víc vrstev, takže střed desky bude stlačován dolů deskami na ní položenými silou přímo úměrnou počtu těchto desek. Místo desek pak budete mít celkem roztomilé mističky. Nejednoduší řešení, a stejně to tak asi všichni děláte (takže to píšu zbytečně), je prostě desky opřít o zeď.
Zahřátí desek je asi problém ze všech problémů nejproblémovatější. Nejhorší je v tomto směru jinak poměrně milé Sluníčko, které se ve styku s deskami projeví jako pěkný prevít. Zahřeje svými jinak poměrně milými paprsky jednu stranu desky, ta se snaží zvětšit svůj objem, druhá strana je studená a nesnaží se zvětšit svůj objem. A ejhle, to nemůže dopadnout dobře. A taky že ne. Deska se nám opět ohnula. Obecně platí, že čím tepleji, tím lépe je třeba o desky pečovat. Nikdy nehrajte v sauně.
A konečně, jestliže přestřelíte kapacitu vašeho zavazadla, dojde k podobnému efektu, jako byste položili desky na sebe, ale o něco rychlejšímu. Osobně toto pravidlo občas porušuji. Jestliže nepřekročíte rozumnou dobu, nic moc se nestane, stačí třeba po doražení na místo vašeho hraní vyndat část desek z tašky.
Dávejte také pozor na nevyztužené batůžky. Hlavně vy co máte kulatý záda. Jak jsem se divil, když jsem si jednou z obchodu přinesl desku zohýbanou.